Keltové, doba laténská - Encyklopedie Keltů
2. Sídliště
Sídliště rozdělujeme na dvě základní formy - nehrazená (neopevněná) a hrazená. Jsou různých velikostí a forem.
2.1 Sídliště nehrazená (neopevněná)
Sídliště (sídla) nehrazená rozdělujeme podle velikosti
2.1.1 Osady
Malá sídliště - s jednou usedlostí, ale pravděpodbně s několika málo domácnostmi
2.2 Sídliště hrazená (opevněná)
Nenáročně opevněná, většinou jen palisádou, jednoduchý vchod
2.2.1 Dvorce
Malá sídliště - s jednou usedlostí, ale pravděpodbně s několika málo domácnostmi, nazývaná dvorce, plocha řádově desetin hektaru.
2.3 Hradiště
Hradiště (6. až počátek 4. století př. n. l.)
2.3 Hradiště, oppida a další zástavby
Opevnění, hradiště, protourbánní centra (oppida), castella, refugia, opevněné strategické body:
2.3 Keltská oppida v Evropě
V době laténské se v Evropě vybudovalo více jak 160 oppid různých velikostí.
2.3 Oppida | Co je to oppidum
Oppidum - latinský název pro město. Název je také používán i pro velká keltská sídliště, která vznikala v keltském světě ve 2. a 1. století př. Kr.
2.4 Opevnění | Klešťovitá brána
Obecně se jedná o vstupní prostor do sídliště v místě přerušené hradby, kde hradba je na obou stranách zalomena dovnitř a před vraty vytváří uličku pro snažší boční obranu vstupního prostoru.
2.5.1 Polozemnice
Typickým obydlím pro Kelty byly zahloubené domy se stanovou střechou z rákosu.
2.5.2 Srub
Keltové znají dva druhy srubů podle typu konstrukce stěn: srub roubený a srub hrázděný.
2.5.2 Srub | Klíče od domů
2.5.6 Studna
Ukázka studny z průzkumu studny z viereckshanzen Fellbach-Schmiden, Německo.
