Keltové

V období mezi koncem 5. a počátkem 4. století př. n. l. přešly velké skupiny Keltů v několika vlnách Alpy. Jejich příchod změnil rámec populace v celé severní Itálii a nejenom to. Brennovi Senoni, jak uvádí antické zdroje, dokonce vyplenili v roce 387 př. n. l. Řím.
Kolem roku tedy 350 př. n. l. Felsinu obsadil keltský kmen Bójů. Obchod se zastavil, etruské město padlo, stala se z něj bójská Bona, tedy "osada", "základna", "bašta".

: Kategorie: 7. Lokality - nálezy Keltů; Zveřejněno: 8. únor 2009

Číst dál: Bona - bašta Bójů

II. Jak se Bójové dostali do Itálie
Podle římského historika Tita Livia Keltové přišli v několika skupinách. Ty překračovaly Alpy postupně jedna za druhou, a také různými směry. Samotný název „Alpy“ je vlastně obecné označení velehor, který pochází z keltského výrazu „alp“, což znamená „vysoké horstvo“. Belovesus, který celý přesun zahájil, měl s sebou pouze Insubry, kteří byli v Itálii první.

: Kategorie: 7. Lokality - nálezy Keltů; Zveřejněno: 8. únor 2009

Číst dál: Bona - bašta Bójů, 2. díl

III. Zánik Galie Předalpské a archeologické nálezy
Území Bójů, jejichž populace byla podle historických zdrojů rozdělena na 112 kmenů, se v Předalpské Galii táhlo směrem na západ až k Parmě, směrem na východ se dotýkalo starobylé cesty Utis (Montone nebo Ronco Bidente) a směrem na sever dosahovalo až k Pádu.

: Kategorie: 7. Lokality - nálezy Keltů; Zveřejněno: 8. únor 2009

Číst dál: Bona - bašta Bójů, 3. díl

Někteří badatelé název tohoto horstva uvedeného na Ptolemaiově mapě ze 2. století n. l., hledaného v několika oblastech střední Evropy (např. Smrčiny, Beskydy, Jeseníky), pokládali "za čistě keltský". Jiní shledávali v první složce názvu keltské adjektivum "jasanový" a v druhém podstatném jméně germánský výraz "hora nebo hrad". Umístit Askiburgijské hory není patrně možné.

: Kategorie: 7. Lokality - nálezy Keltů; Zveřejněno: 2. únor 2009

Hradiště o rozloze zhruba 34 hektarů s akropolí, předhradím a zvláštním opevněním pramene, zvaně Prasečí rynk, bylo v souvislosti s až 14 m vysokými valy označeno za „nejmohutnější v Čechách".

: Kategorie: 7. Lokality - nálezy Keltů; Zveřejněno: 10. duben 2008

Číst dál: Češov

Hradisko na samém okraji keltského osídlení. Pocházejí z něho nálezy na základě kterých může lokalita být označena za oppidum, stejně tak však by mohla být považována za hradisko púchovské kultury, rozšířené v kopcovitém terénu východní Moravy.

: Kategorie: 7. Lokality - nálezy Keltů; Zveřejněno: 7. srpen 2007

Číst dál: Kotouč u Štramberka - Hradisko

Řeka Berounka, která celým Nižborskem protéká, vytvářela odpradávna přirozenou vodní tepnu, podél které se sem rozšířilo i lidské osídlení. Archeologické nálezy z okolí svědčí o tom, že zde člověk žil již v době bronzové (2000-750 př. n. l.), možná však i dříve.

: Kategorie: 7. Lokality - nálezy Keltů; Zveřejněno: 24. duben 2006

Číst dál: Nižbor a Stradonice

Snad nejznámější nález spojovaný s touto obcí je pozdnělaténský depot, na katastru obce se však nachází řada dalších významných laténských nalezišť (především sídlištního charakteru, ale i hrob a ojedinělý nález mince).

: Kategorie: 7. Lokality - nálezy Keltů; Zveřejněno: 21. únor 2006

Číst dál: Ptení - sídliště

Jestli se prvotní zájem archeologů obracel k památkám jednak atraktivním a jednak významným pro stanovení chronologické posloupnosti, totiž k pohřebištím, a zároveň registroval monumentální stopy lidské činnosti v podobě hradišť či mohyl, výzkum sídlišť, tedy vesnic, zůstával dlouho na okraji zájmu.