Keltové, doba laténská - Encyklopedie Keltů
Čelechovice na Hané - Studenec
Při budování obří protipovodňové hráze nad místní částí Čelechovic na Hané – Studencem, přineslo velmi cenný archeologický název. Vykopávky odkryly pozůstatky jedné z největších keltských osad na celém území Moravy.
Černouček - hrobka
Na poli u JZ okraje obce vlevo od silnice Ledčice - Černouček byl letecky zjištěn hrob ve čtvercové ohradě o rozměrech 12 x 12 metrů.
Černov - Hradisko
Hradisko na jižním okraji Drahanské vrchoviny je známo již od 80. let 19. stol., díky nálezům typické keramiky bylo však považováno za slovanské. Teprve později byly zde nalezeny i střepy z laténského období a lokalita byla označena jako oppidum - avšak rovněž mylně.
České Lhotice - Hradiště
Oppidum ležící v nadmořské výšce 460 m na vysoké plošině obtékané řekou Chrudimkou. Objeveno v lednu roku 1847.
Češov
Hradiště o rozloze zhruba 34 hektarů s akropolí, předhradím a zvláštním opevněním pramene, zvaně Prasečí rynk, bylo v souvislosti s až 14 m vysokými valy označeno za „nejmohutnější v Čechách".
Chlum u Rokycan - mohyla
Mohyla o průměru cca 13,5 m
Devín v době Keltů
Devín - opevněné keltské sídliště, kde se setkal svět posledních Keltů a prvních Římanů a Germánů.
Dražičky - mohyly
Les V Rybničkách prohlédl v roce 1935 Jaroslav Böhm a napočítal 70 mohyl bez kamenů. Výkopy proběhly v letech 1939-41.
Drnholec, Milovice, Strachotín
Nejvýnamnější ze sídlišť odkrytých při záchranných výzkumech vyvolaných stavbou vodního díla u Nových Mlýnů pod Pálavou.
Droužkovice - laténský dvorec
Plán časně laténského dvorce
Gundestrup (DK) - nález kotle
Gundestrup (Dánsko) - nález drahocenného pozlaceného stříbrného kotle s vyobrazeními keltských bohů (?) a snad navzájem spolu souvisejících mytologických scén. (3. až 2., možná i 1 st. př. n. l.).
Holešov - nález meče
V prosinci 2014 náhodně v zemi objevil nálezce Miroslav Brázdil železný meč délky 70,5 cm a šířky čepele 5,5 cm, který pochází z doby laténské (450 př. n. l. – přelom letopočtu).
Hořenice - pohřebiště
Nález pohřebiště z doby laténské
Hořovičky - mohyla
Mohyla o průměru cca 25 m s dřevěnou komorou a bohatou výbavou
Hostivice - nehrazený areál
Nehrazený rovinný areál z laténské doby objevený v roce 2002.
Hosty - laténské sídliště
Nejvýznamnější nálezem je jistě ucho konvice se znázorněním akrobata.
Hostýn - Oppidum
V obecném povědomí je druhé moravské oppidum jistě velmi výrazně zapsáno, nikoli ovšem jako archeologické naleziště, ale jako poutní místo. Mezi archeologickou obcí však je Hostýn znám jako významná pravěká lokalita v prostoru Moravské brány, která díky své poloze hrála rozhodující roli na severojižní spojnici mezi Moravou a Slezskem, resp. (v širším měřítku) mezi Baltem a Adrií, tedy na trase označované jako Jantarová stezka.
Hradiště u Písku - 2 mohyly
Až do roku 1858 stály v poloze Na Dolinách (jihovýchodně od obce a jižne od silnice, nedaleko od obce Zátaví-Písek, 1,25 km JN od kapličky v obci) dvě mohyly o průměru zhruba 40 x 20 m a dvoumetrové výšce.
Hrazany - Oppidum
Popis lokality
Kaliště - Bezděkov - Mohyly
Významný nález v mohyle - úžasná železná sekyra s bronzovou rozšklebenou dračí tlamou se po více než 2500 letech dostala na světlo světa při archeologických vykopávkách mohyl v Rudickém lese u hájovny Bezděkov v letech 1903-05.
