1.1.5 Co se stalo na konci stupně LT A?
Pro změny, které proběhly v závěru 5. st. př. n. l. lze nalézt několik projevů a hypotéz.
Ve stopách předků - Keltoi - Boiohaemum - Boios Jak žili Keltové, Germáni, Slované, archeologie a archeoparky - LT A
LT A - Latén A, časově období 480 – 390 př. n. l.
používaný název časný latén
Chlum u Rokycan - mohyla
Mohyla o průměru cca 13,5 m
Dražičky - mohyly
Les V Rybničkách prohlédl v roce 1935 Jaroslav Böhm a napočítal 70 mohyl bez kamenů. Výkopy proběhly v letech 1939-41.
Droužkovice - laténský dvorec
Plán časně laténského dvorce
Hořovičky - mohyla
Mohyla o průměru cca 25 m s dřevěnou komorou a bohatou výbavou
Hradiště u Písku - 2 mohyly
Až do roku 1858 stály v poloze Na Dolinách (jihovýchodně od obce a jižne od silnice, nedaleko od obce Zátaví-Písek, 1,25 km JN od kapličky v obci) dvě mohyly o průměru zhruba 40 x 20 m a dvoumetrové výšce.
Kaliště - Bezděkov - Mohyly
Významný nález v mohyle - úžasná železná sekyra s bronzovou rozšklebenou dračí tlamou se po více než 2500 letech dostala na světlo světa při archeologických vykopávkách mohyl v Rudickém lese u hájovny Bezděkov v letech 1903-05.
Kyšice - Velitelský mečík
Při průzkumu mohyl na začátku osmdesátých let 19. století byl mimo jiné objeven meč s bronzovým jílcem.
Nemějice - svatyně? - Burkovák
V lokalitě Burkovák u Nemějic se nachází plocha o rozloze 35x10 metrů, která byla pokryta více než tisícem roztroušených keramických předmětů - válcovité, kroužkovité, hvězdicovité, tyčinkovité, miskovité závěsky.
Nemětice - dvorec
Osídlení dvorce v období Halštat D-(LT A), Latén A - zhruba 460/50-400 př. Kr.
Radovesice v laténu
Radovesice (podle Waldhausera et al 1993)
Skalice - mohyla
Nález mohyly o průměru až 20 metrů. Zřejmě hrob knížete s vozem a luxusními předměty.
Svržno - hradiště
Hradiště Svržno se nachází na katastru obce Hostouň (okr. Domažlice, Plzeňský kraj). Hradiště vzniklo na sklonku doby bronzové a vyhořelo po roce 500 př. n. l.
Želenice - Liběšice u Bíliny - kultovní objekt nebo domácí svatyně?
Liběšice u Bíliny patřící pod obec Želenice se stala místem osídlení od 7. do 1. st. př. Kr.
