Od kamaráda Vlasty Hely mi loni přišla nabídka, abych se zúčastnil zajímavé akce – keltského telegrafu. Měl jsem se stát jedním z „čertů“ – tedy strážců ohně - na trase světelných znamení, předávaných po kopcích z Moravy do Čech. Vybral jsem si pro tento rituál pravěkou svatyni Bacín, a v letošním ročníku jsem obsadil a na chvíli probudil tento kopec podruhé.

Ve Švýcarsku byl objeveno 293 stříbrných keltských mincí v obci Füllinsdorf v kantonu Basilej venkov na severozápadě země. Vědci označili nález za švýcarský objev století. Mince byly rozptýleny na ploše 50 metrů čtverečních. Pravděpodobně ale byly do země uloženy pohromadě. Zakopány měly být kolem roku 80 nebo 70 před naším letopočtem.

Mnohé z nás trápí myšlenka "Jak jsme vlastně vznikli?". Stvořil člověka bůh nebo pocházíme z opic? Rozvíjející se vědní obory nám na tuto otázku dávají své odpovědi.

Zlatá bula sicilská byla vydána 26. září 1212 a od jejího vydání letos uplyne 800 let. Listina římského krále a císaře Fridricha II., kterou v Basileji dne 26. září 1212 stvrzuje Přemyslu I. a jeho nástupcům královský titul a stanoví práva a povinnosti českých panovníků.

V rámci dlouhodobého cyklu „Čeští panovníci a státníci“ pořádáme přednášky předních českých historiků – specialistů pro dané období. Cyklus je řazen v širších blocích podle možností přednášejících. Uslyšíte např. o: Bořivoj, Spytihněv a Vratislav, Vratislav II. – první český král, Přemysl Otakar II. – král na rozhraní věk.

Pravěcí gurmáni v Českém ráji si pochutnávali na ropuchách a skokanech. Jsou praobyvatelé Českého ráje předky francouzských gurmánů, nebo dokonce typicky francouzská pochoutka žabí stehýnka pochází od nás? Asi ani jedno. Archeologové pracující v Konejlově jeskyni ale přišli se zajímavým odhalením. Zjistili, že naši předci rádi jedli skokany nebo ropuchy.

Výjimečná výstava se koná v renesančních prostorách zámku Zbiroh. Vzácné templářské předměty jsou společně vystaveny v České republice poprvé. Portrét Leonarda da Vinci teprve podruhé opustil území Itálie. Výstava ukazuje cenné předměty z českých a moravských sbírek z 12. až 15. století.
13. 1. 2012 – 18. 3. 2012 Zámek Zbiroh

Před příchodem Germánů bylo území Čech obýváno Kelty, kteří pravděpodobně opustili toto území v 1. polovině 1. st. př. n. l. a odešli do Norika. Zejména pod tlakem germánských kmenů ze severozápadu a také proto, že většina Bójů, nejčastěji bojovníků, odešla, aby se mohla zúčastnit výbojů proti Dákům.
Autor: PhDr. Eduard Droberjar, Dr.

Praha–Bubeneč: Pražská čtvrť Bubeneč je od 2. poloviny 19. století známa jako bohaté archeologické naleziště. V době výstavby dnes již zaniklých továrenských areálů a jejich pozdějšího nahrazování obytnou zástavbou zde byly zaznamenány nálezy prakticky všech pravěkých kultur, se kterými se setkáváme v Praze a jejím okolí. Právě minulá intenzivní výstavba vedla současné archeology k představě, že zdejší archeologický potenciál je již vyčerpán a že lze jen stěží očekávat významnější objevy.
Zdroj: Tisková zpráva Archeologického ústavu AV ČR, Praha, v. v. i.

Václav I. Jednooký, český král z rodu Přemyslovců, přichází na svět v roce 1205 jako druhý syn českého krále Přemysla Otakara I. a Konstancie Uherské.
manželka: Kunhuta Štaufská
děti: Vladislav, Přemysl Otakar II., Beatrix (manželka Oty III. Braniborského), Anežka (manželka Jindřicha Jasného) a dcera neznámého jména, která zemřela jako velmi mladá.